Embedded Files
Internet je obrovská počítačová síť, fungující po celém světě. Propojuje miliardy zařízení od počítačů a mobilů přes servery až po chytré ledničky. Díky tomu můžeme během vteřiny otevřít libovolnou webovou stránku nebo poslat zprávu někomu na druhém konci světa.
Internet používáme k různým službám. Jednou z nejznámějších je web, tedy webové stránky, které si prohlížíme v prohlížeči. Web je jen malá část internetu, i když ji většina lidí používá nejčastěji.
Kromě běžně dostupných stránek existují také části internetu, které nejsou běžně viditelné ve vyhledávačích. Této velké skryté části se říká deep web – patří sem například bankovní databáze, školní systémy nebo obsah, ke kterému se dostaneme přihlášením. Ještě menší a specifickou částí je dark web, který je dostupný pouze přes speciální software a klade důraz na anonymitu uživatelů.
Abychom porozuměli tomu, jak se na internetu orientovat bezpečně, je dobré vědět, jak tyto části fungují a v čem se liší. V následujícím článku si proto vysvětlíme, co přesně je internet, jak funguje web a co se skrývá za pojmem dark web.
A co je Web a DNS?
A co je Web a DNS?
Web (World Wide Web) je internetová služba, která umožňuje vytvářet a zobrazovat webové stránky. Tyto stránky tvoří text, obrázky, videa nebo další obsah, který je uložený na webových serverech – tedy jiných počítačích připojených k internetu. Když chceme nějakou stránku zobrazit, náš prohlížeč pošle serveru požadavek a ten mu odešle data potřebná k zobrazení stránky.
Každý server a počítač na internetu má svou IP adresu, což je číslo, pomocí kterého ho mohou ostatní počítače identifikovat. Teoreticky bychom tedy mohli webovou stránku otevřít tak, že do prohlížeče napíšeme přímo IP adresu serveru, na kterém je uložená.
Pamatovat si IP adresy všech webů by ale bylo velmi nepraktické. Proto existuje systém DNS (Domain Name System). Ten funguje jako jakýsi „telefonní seznam internetu“. Umožňuje přiřadit serverům snadno zapamatovatelná doménová jména, například www.jachymtomasek.eu.
Když do prohlížeče napíšeme doménové jméno, počítač nejprve odešle dotaz na DNS server (často od poskytovatele internetu). Ten zjistí, jaká IP adresa k danému jménu patří. Pokud ji nezná, zeptá se dalších nadřazených DNS serverů v hierarchii. Jakmile se správná IP adresa najde, vrátí ji zpět prohlížeči.
Prohlížeč pak použije získanou IP adresu k tomu, aby kontaktoval správný webový server a zobrazil požadovanou stránku. Pro uživatele tak celý proces vypadá jednoduše – stačí napsat doménové jméno a web se načte, i když na pozadí proběhne několik kroků.
Tři části webu
Tři části webu
Web se často připodobňuje k ledovci. Malá část je běžně viditelná a dostupná každému, zatímco velká část je skrytá pod povrchem. Podle způsobu přístupu a dostupnosti obsahu se obvykle rozlišuje na tři hlavní části: surface web, deep web a dark web.
Surface web
Surface web
Surface web je část webu, kterou většina lidí používá denně. Patří sem stránky, které jsou indexované vyhledávači, takže je lze najít pomocí klíčových slov například ve vyhledávači.
Typickými příklady jsou zpravodajské weby, e-shopy, blogy nebo informační stránky. Obsah těchto webů je veřejně dostupný a většinou není potřeba žádné přihlášení.
Při procházení této části webu o nás mohou webové stránky i prohlížeče sbírat různé informace, například pomocí souborů cookies nebo analytických nástrojů. Tyto údaje se používají například pro přizpůsobení obsahu nebo reklamy.
Obsah na surface webu je navíc do určité míry kontrolovaný – jak ze strany provozovatelů webů, tak ze strany prohlížečů a bezpečnostních systémů. Proto je zde obvykle menší riziko, že uživatel narazí na nebezpečnou stránku nebo si nevědomky nainstaluje škodlivý software.
Deep web
Deep web
Deep web označuje část webu, která není indexovaná vyhledávači. To znamená, že její obsah nelze najít běžným vyhledáváním pomocí klíčových slov. K těmto stránkám se většinou dostaneme pouze pomocí přesné URL adresy nebo po přihlášení do nějakého systému. Ve skutečnosti jde o velmi velkou část webu.
Také ho běžně používáme. Patří sem například webová rozhraní e-mailových služeb, školní systémy, interní databáze, cloudová úložiště nebo třeba e-learningové platformy jako Moodle. Tyto stránky jsou běžně zabezpečené a určené jen pro konkrétní uživatele.
Stejně jako na surface webu mohou i zde webové stránky a prohlížeče sbírat informace o uživatelích, například kvůli přihlášení, správě účtů nebo analytice.
Dark web
Dark web
Dark web je specifická část deep webu, ke které se nelze připojit běžným prohlížečem. Pro přístup je potřeba speciální software, který umožňuje komunikaci v anonymních sítích (např. Tor Browser).
Obsah dark webu není indexovaný běžnými vyhledávači a většinou se k němu lze dostat pouze pomocí přesné adresy a často je ještě potom zadat přihlašovací údaje.
Na rozdíl od běžného webu zde prohlížeče ani běžné bezpečnostní mechanismy nekontrolují obsah stránek, takže je zde mnohem vyšší riziko narazit na škodlivý obsah nebo malware. Síť dark webu je navíc často decentralizovaná – nemá klasickou hierarchickou strukturu jako DNS, kde existují nadřazené a podřazené servery. Místo toho funguje jako síť uzlů, které spolu komunikují na stejné úrovni.
Důležitou vlastností dark webu je také důraz na anonymitu uživatelů. Technologie používané v těchto sítích ztěžují zjištění identity lidí, kteří zde komunikují nebo publikují obsah. To může mít jak legitimní využití (například ochrana soukromí), tak i problematické stránky.
Temná stránka dark webu
Temná stránka dark webu
Kvůli vysoké míře anonymity a obtížné dohledatelnosti aktivit se dark web stal prostředím, kde se ve velké míře objevuje trestná činnost a ilegální aktivity. Protože je velmi obtížné zjistit identitu uživatelů nebo provozovatelů stránek, je pro orgány činné v trestním řízení složitější takovou činnost odhalovat a zastavovat. Není jednoduché se ani do dark webového fóra infiltrovat.
Na dark webu proto funguje černý trh, kde se prodává nelegální zboží nebo služby. Najdete na něm tržiště s drogami, zbraněmi nebo dalšími zakázanými věcmi. Některé stránky mohou nabízet také nelegální obsah nebo služby, které jsou v běžném internetu i ve většině zemí zakázané.
Dalším problémem je šíření extremistických nebo zakázaných ideologií, protože anonymní prostředí usnadňuje vytváření komunit, které by na běžném webu byly rychle odstraněny. Kvůli nízké míře kontroly obsahu také existuje vyšší riziko, že uživatel narazí na nebezpečný obsah nebo škodlivý software.
Ačkoliv mají policie velmi omezené možnosti, jak proti ilegálním činnostem na dark webu zasáhnout, často se jim podaří nějaké tržiště zablokovat nebo vypátrat prodejce.
Dark web má i pozitivní využití
Dark web má i pozitivní využití
Dark web ale není pouze negativní prostředí. Technologie, na kterých funguje, byly původně vytvořeny hlavně kvůli ochraně soukromí a anonymity na internetu. Uživatelé zde mohou komunikovat a procházet obsah, aniž by byli snadno sledováni. Na rozdíl od běžného webu zde často nefungují běžné sledovací mechanismy, které využívají reklamu nebo analytické služby.
Důležité využití má dark web také v zemích s cenzurou nebo autoritářskými režimy. Lidé v takových státech mohou anonymní sítě využívat k tomu, aby komunikovali s okolním světem, sdíleli informace nebo obcházeli státní cenzuru. Z těchto důvodů dark web využívají například novináři, aktivisté nebo lidé žijící v zemích s omezenou svobodou internetu, pro které může anonymní komunikace představovat způsob, jak bezpečně sdílet informace.
Zablokovaná dark webová stránka EUROPOLem
Tor Project
Tor Project
Projekt organizovaný neziskovou organizací.
V rámci tohoto projektu je vyvíjen prohlížeč Tor.
Můžeme na něm najít všechny indexované stránky (jako na Google), ale neukládá o nás žádné informace.
Stránky, které jsou součástí projektu končí pseudodoménou .ONION.
Tor chrání soukromí uživatele. Brání trackingu a uživatel je na webu v podstatě anonymní, protože všechna jeho data jsou přeposílána přes servery Toru než se dostanou na web. Nikdo nezjistí odkud se na web připojíte.
Tor maže digitální stopu uživatele, kterou vytváří svým pohybem po webu.
Google Sites
Report abuse